Příběh

Jezero
Tak pojďme.Postavila jsem se na tlapky a vyrazili jsme zpět do města.Zajímalo by mě jak to tam vypadá, ale už podle toho jak tomu domu říkají jde poznat že tam bude hodně potravy.Zatím nemám hlad, ale zásoby se vždycky hodí.Pomyslela jsem si.Po cestě jsem si uvědomila, že mě ještě stále trochu bolí tlapka.Sice jsem jim řekla že jsem v pořádku, ale to jen proto, aby si o mě nemysleli bůh ví jaká jsem bačkora a že nic nedokážu vydržet.Šla jsem jako poslední, aby nebylo vidět že jdu tak pomalu a občas jsem je dobíhala.Budu se snažit aby nikdo nic nepoznal.

Jezero --> Dům jídla
Naposledy jsem se napil z jezera a vydal jsem se směrem k Domu jídla. V okolí bylo ticho a nepřekvapil nás žádný další pes. Za 15 minut chůze jsme dorazili k cíli. Neslyšně jsem proklouzl oknem a čekal jestli tu v době naší nepřítomnosti nebyl nějaký pes, ale nejspíš nikoho nenapadlo sem jít. A nebo tu už nikdo kromě nás není, pomyslel jsme si. Lehl jsem si do svého pytle a pozoroval zbytek smečky.

Dům jídla
Když jsme dorazili do našeho provizorního tábora chystala jsem se že si půjdu lehnout ale v tom mě něco zarazilo na lavičkách byly nějaké flašky došla jsem k nim a očmuchala je bohužel byly zavřené. Jednu z nich jsem z hodila abych zjistila co je vevnitř voda to tedy rozhodně nebyla. Rozhodla jsme se že to ochutnám no nebylo to špatné zvedla jsem hlavu abych zavolala Echa. Už šel sice spát ale tak určitě mu nebude vadit když ho vyruším. Echo pojď sem něco jsem tu našla.

Dům jídla
Sledoval jsem Jennu, jak se snaží dostat na nějakou vysokou poličku. Těch flašek jsem si všiml již dříve, ale nevěnoval jsem jí pozornost, protože jsem tu měl prozatím dost jídla. Zavřel jsem oči, že si dám šlofíka, když v tom se ozvala rána. Vyskočil jsem z pytle. Očekával jsem útok Blade, ale byla to jen Jenna, která nějakou z těch lahví shodila dolů. Povzdechl jsem si a chtěl jsem si lehnout zpátky do pelechu, když na mě začala volat ať se jdu kouknout. Co já s tím? Chci spát..je to jen nějaká blbá flaša s vodou, odpověděl jsem jí s mrzutým tónem. Už jsem mohl dávno spát. Přetočil jsem se na druhou stranu ke zdi a packami si zakryl uši.

Dům jídla
Když mě jen tak odbyl zamračila jsem se, pf on je tak nevrlej. Přistoupila jsem k jeho pytlu na spaní a šťouchla do něj packou, to není žádná voda sem si tím jistá pojď se podívat sám. Řekla jsem mu a otočila jsme se k odchodu zase k těm flaškám po chvíli jsem se na něj ohlédla. Jdeš teda ? Nebo tě tam mám dotáhnout ?

Dům jídla
Zvažoval jsem dva možnosti. Buď jí budu ignorovat a ona mi za chvilku bude lézt po hlavě a nebo se prostě zvednu a udělám jí tu radost až jí řeknu, že nenašla absolutně nic zajímavého. Pomalu jsem se zvedl z pelechu a vydal se směrem k té rozbité lahvi. Čuchnul jsem k ní a opravdu smrděla nějak..jinak než voda. Na tento pach si pamatuji, občas tak byli cítit nějaké hodně divné dlouhé packy.
Nemyslím si, že je dobrý nápad to pít.

Dům jídla
Ale no tak Echo. Šťouchla jsme do něj, ochutnáme to určitě to nebude nic špatného. Znovu jsem si k tomu přičichla a podívala se vyzývavě na Echa. Ale no tak přece se takovej pes jako ty nebude bát nějaké divné zapáchajíci se vody.

Dům jídla
Já se jí nebojím, ale pes se zdravým rozumem obvykle nepije divně zapáchající vodu.
Vždyť to je jako kdybych se chtěl napít z té zelené řeky! I když..ty divné dlouhé packy na to nikdy neumřely a proč by to tady vlastně skladovali, kdyby to bylo otrávené. A měl jsem celkem žízeň..většina té vody u těch velkých boxů už vyschla. A i po těch letech ve mě stále bylo nějaké mé štěněcí já, které říkalo 'napij se, napij se'' .. Ty už si to ochutnala?

Dům jídla
Ano já ji už trochu ochutnala a jak můžeš vidět ještě jsme naživu tak co ? Pousmála jsem se na něj, klidně půjdu první aby ses nebál. Uchechtla jsem se a přistoupila jsem k té divné vodě a znovu sem se ji napila teď o něco víc. A kupodivu mi to zachutnalo tak jsem shodila další lahev.

Dům jídla
Protočil jsem panenky a pomalu do té divné vody smočil jazyk. Bylo to takové hořké, ale nechutnalo to nějak extra špatně. Jen mi přišlo, že to tu žízeň vůbec nezahnalo. Tak jsem se pořádně napil. Je to lepší než někde shánět nějakou kaluž.. A ona už mezitím shazovala další lahev. Stačí, nemusíme to tu vytopit. , řekl jsem s úsměvem. Po pár minutách jsem měl značně lepší náladu.

Dům jídla
Když jsem se napila byla jsem hned veselejší nevím proč ale začala jsme přemýšlet o dost divných věcech které by mě v reálu ani nenapadly. Začala jsem si Echa víc prohlížet a usmívat se opravdu nevím proč ale začal se mi líbit sedla jsem si a doufala jsem že si mého chování nevšimne.

Dům jídla
Měl jsem možná lepší náladu, ale také se mi to vše tak trochu rozmazalo. Ne nijak extra, ale byl to docela divný pocit. Myslím, že už by bylo lepší, kdybychom šli spát. I Jenna byla po té vodě nějaká divná.

Dům jídla
Ale no ták Echo noc je mladá pojď na procházku. Usmála jsem se na něj. Co to vlastně dělám ? Zešílela jsme snad ? I když mi část mého já říkala že jsem se zbláznila nijak mi to nevadilo. Pořád jsem ho tak nějak nespustila z očí a měla jsem takovej pocit že si toho už stihl všimnout ale tak co.

//Taky bych se měla něčeho napít pokud toto má pokračovat xd
Dům jídla
Ještě trochu jsem se napil té divné vody a podíval jsem se na ní. Nějakým divným způsobem se z té otravné fenky s mastnou srstí stávala celkem okouzlující dáma. Jen kdyby se mi vše tak divně nemotalo. Procházka? Kam? ,zeptal jsem se jí. Najednou mi procházka s ní přišla jako úžasný nápad.

Dům jídla
Nó tak můžeme se projít po zbytku města. Podívala jsem se mu do očí a nějak ztratila slova najednou mi připadal tak okouzlující ne jako nevrlý otrava. Čekala jsem zda bude souhlasit ale podle toho jak vypadal jsem usoudila že nejspíš nebude proti, aspoň sem v to doufala byla by to dobrá příležitost se zase o něco sblížit.

Dům jídla
Jó, to zní jako nápad! ..Že už je tma a mohou tu být nebezpečné potvory je jen menší detail.
Došel jsem až k oknu, ale místo obvyklého ladného skoku jsem se tam málem vymlel. Rozplácl jsem se pod oknem, ale hned jsem zase vyskočil na tlapky a běžel jsem chytat Jennuuuu, která mojí pomoc určitě potřebuje. Jdeeme? Zeptal jsem se jí tónem nedočkavého štěněte. Měl jsem radost, že jdu na noční procházku s Jennnoouuuuu.

Dům jídla
Pozorovala jsem Echa jak je nedočkavý jako malé štěně, jistě. Podívala jsem se na něj láskyplným pohledem. Doufala jsem že ve městě nenarazíme na nějaké potíže chtěla jsem si večer v klidu užít sama s Echem. Tak mě veď. Na tuhle příležitost jsem už dlouho čekala. Pomyslela jsem si.

Dům jídla --> někam směrem ke Smetišti
Hmmmmm. Tak budu dělat, že přesně vím kam jdu. Někam třeba dojdeme, tohle město není velké a jsou tu důležitější věci než kam se vydáme. Hlavně, že tu je se mnou Jeeenaaaa. Ta voda je vážně dost divná, žé? Měl jsem celkem problém udržet se na nohou tak jsem se přitiskl blíže k Jenně, abych měl alespoň nějakou stabilitu.
Byla chladná noc a měsíc osvětloval naší srst, která v měsíčním světle vypadala skvěle. I když byla slepená a mastná. Nevím jestli vše vypadalo lépe díky tomu měsíčnímu světlu nebo díky té divné vodě, ale i Jenna mi připadala sympatičtější než obyčejně. Došli jsme až k nějaké hoře ze starých krámů. Byla tu spousta starých sedaček a prázdných obalů od jídla, dokonce i to vypadalo lépe než obvykle.

nějaké smetiště
Když jsme došli k té hromadě různých věcí sice jsem nevěděla proč to tam je ale o to jsem se nestarala hlavní bylo že tam byl Echo nevím proč ale začala jsem k němu něco cítit přitiskla jsem se na něj a doufala jsem že to se mnou bude sdílet také a že mě od sebe neodtrhne. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a zavřela oči , co budeme dělat teď ? zašeptala jsem mu do ucha.

Dům jídla
Když jsme došli do domu jídla byl ze mě úplně mrtvý pes.Našla jsem si útulné místečko dál od ostatních a tam si lehla.Uslyšela jsem rozbíjející se sklo, ale nedělala jsem si starosti.Když je s nimi Echo tak se jim nemůže nic stát.Echo vypadá jako zodpovědný pes to on mě vysvobodil z myší pastičky.Dobrou.Řekla jsem ostatním, abych jim dala najevo že už chci spát, aby mě nerušili.Potom jsem zavřela oči a zanedlouho jsem usnula.

Smetiště
Když se ke mě přitiskla tak jsem chtěl, aby tahle chvíle nikdy neskončila. Sice jsme byli na smetišti, divně to tu smrdělo a motala se mi hlava, ale to v tu chvíli nebylo podstatné. Co bychom měli dělat? Nic. , zašeptal jsem. Už bych nejspíš nikam nedošel a jediné na co jsem čekal byla Kita, která na nás bafne odněkud ze stínu.

Smetiště
Vůbec netuším co se večer stalo ale když jsem se ráno probudila spala jsem vedle ehm lépe řečeno skoro na Echovy. Co co se to stalo kde to jsme ? Echo ? Šťouchla jsem do něj tlapkou abych ho probudila, nevíš co se to stalo ? Otázala jsem se upřímně jsem si vůbec nic nepamatovala nevěděla jsem kde to jsme a co tu vůbec děláme. Poslední na co si pamatuju je že jsme vypili tu divnou zapáchajíci vodu kterou jsem našla u laviček dlouhých pacek.

Smetiště
Když jsem se probudil..respektive když mě probudila Jenna tak mě strašně třeštila hlava. To slunce tak hnusně svítilo..eeeeeeee. Překvapeně zamrkám, když zjistím jak blízko s Jennou ležíme a snažím si zrekapitulovat, co vše se vlastně včera stalo. Pili jsme tu divnou vodu..šli jsme ven..olizoval jsem jí..ne..to byl sen. To byl určitě jenom sen. Jak to mám asi vědět? ,řekl jsem jí podrážděně. Pamatuju si toho asi tak tolik jako ty.

Smetiště
Neštěkej po mě. Odsekla jsme, já za to přece nemůžu. Opravdu si na nic nepamatuju teda kromě toho že jsme vypili tu divnou vodu. Docela mě bolela hlava a měla jsem takový divný pocit v břiše. Počkat to ne ! To přece nemůže být pravda já já čekám štěňata. Z hrůzou sem se na něj podívala.

Smetiště
A kdo jinej za to může? Jsme na smetišti! Kdo mě sem asi dotáhl.. nééééé Jena přece za nic nemůže, jen kvůli tobě budeme mít prašivinu, štěkl jsem po ní. Otočil jsem se a šel jsem zpátky do Domu jídla. Z té divné vody mi bylo strašně blbě. Horší už to snad být nemůže, pomyslel jsem si. Kéž bych jí nikdy nepoznal. Mohl jsem žít sám a mohl jsem mít daleko lepší život.