Příběh

Dům dlouhých pacek
No...chtěla jsem si s tebou promluvit...Řekla jsem tiše.Nemyslím si že šla tak daleko jen proto, aby čekala až za ní někdo přijde.Určitě tu chtěla být sama.To je tvůj dům?Podívala jsem se na ten dům a doufala, že mě zas neodpálkuje.

Dům dlouhých pacek
Když mi řekla že si chce promluvit tak jsem nastražila uši, ano o čem pak ? Zeptala jsem se jí i když jsem už moc dobře o čem semnou chce mluvit sedla jsem si a chvíli mlčela. Ano to je můj dům tedy... byl před velkým zavrčením. Určitě se o tom už bavila s Echem a teď chce jen slyšet můj názor ale co nemám co skrývat podívala jsem se na ni. Tak spusť. Řekla jsem jí snažila jsem se nahodit přátelský tón.

Dům dlouhých pacek
Vlastně jsem za tebou přišla,aby jsi nebyla tak sama.Já bych taky v této situaci nechtěla být sama.Byla jsem teď s Echem a řeknu ti to samé co jemu.Pokud budete potřebovat s něčím pomoct tak jsem tu pro vás.Nějak jsem zmlkla, aby mohla Jenna taky něco říct.

Dům dlouhých pacek
To je od tebe hezké ale mě nevadí být sama každopádně když už tu jsi tak tu zůstaň. Na samotu jsem byla zvyklá mé dlouhé packy bývaly pryč někdy i celý den takže mi to nevadilo. Ale tak nějak jsem tušila že mi neřekla ten pravej důvod proč sem přišla. A jsi si jistá že jsi za mnou přišla aby si mi řekla jen tohle ? Neposlal tě náhodou Echo ? Nebo nemáš ještě něco na co by ses chtěla zeptat neboj hlavu ti neutrhnu vím že jsem se k tobě předním nechovala moc přátelsky za to se omlouvám ale chtěla jsem být sama.

Dům dlouhých pacek
Chtěla jsem tě jen nějak rozveselit.Řekla jsem upřímně a lehla si naproti Jenně. Já si dobře rozumněla jen s jednou fenkou o které ani nevím jestli je stále naživu.Pro mě je těžké poradit si v takových situacích.Dokážu utíkat před nepřáteli,bránit se,najít dobrou skrýš, ale v hledání přátel jsem levá a někdy až moc nedůvěřivá.Jen nemám ráda to strašné ticho, protože vím, že je moje chyba, že si nepovídáme.[/i[b]]A jak se vůbec máš?Vím, že je to hloupá otázka. Zeptala jsem se.

Dům dlouhých pacek
Na její otázku jak se mám sem se musela trochu zašklebit jak se asi můžu mít když čekám štěňata která sem neplánovala. Jak si asi myslíš že se mám ? Zeptala jsem se jí, fakt není příjemný zjistit ze dne na den že čekáš štěňata s někým koho sotva znáš. Podívala jsem se jí do očí. Co by si na mém místě dělala ty ? Zeptala jsem se jí.

Dům dlouhých pacek
Rozhodně bych přemýšlela o tom co je pro ta štěňata nejlepší a podle toho se i zkusila nějak zařídit.Popravdě já s mými problémy s komunikací bych k ničemu takovému ani nedošla.Musela jsem se sama sobě v duchu zasmát.Všechno to chce ale čas.Moje rádoby rady už jí musí lézt na nervy, ale co mám dělat.Nechci aby na to byla sama.V takových situací potřebujete někoho na koho se můžete spolehnout.

Dům dlouhých pacek
No ale co je pro štěňata nejlepší ? Myslím že když je budu vychovávat sama moc si nepomůžu. Vůbec jsem nevěděla co se bude dít dál ale tak mám ještě čas než se narodí. Hele Roxy pojďme už zpátky jsme tu už dost dlouho. Zvedla jsem se a připravovala k odchodu.

Dům jídla
Jasně, jdeme.Zvedla jsem se a šly jsme do domu jídla.Teď je perfektní čas na to, aby si s Echem popovídala.Musí vědět, že na to nebude sama.Snad to dobře dopadne.Když jsme došly do domu jídla řekla jsem Echovi, že už je čas, aby si s ní promluvil a lehla jsem si zas na moje místo, abych je nerušila.Teď už to záleží jen na nich.

Dům jídla
Najedl jsem se a všiml jsem si, že Jenna někam odešla a Roxy se vydala za ní. To by mě zajímalo, kam se asi mohla vydat.. A já s tou fůrií čekám štěňata, kdyby šlo jen o mě tak už jsem dávno odešel i to, že jsem zůstal se dalo považovat za celkem zodpovědné. Přemýšlel jsem, že bych se vydal za ní, ale představa spánku byla pro mne lákavější. S myšlenkou, že za pár hodin bude třeba lépe jsem zalezl do pelechu a usnul.
Zdál se mi docela děsivý sen, když už jsem očekával, že mě to monstrum sežere tak jsem se s cuknutím probudil. Ani nevím, jak dlouho jsem spal, ale za spánek se to moc považovat nedalo. Byl jsem stejně unavený jako předtím. Rozhlédl jsem se kolem sebe a Roxy s Jennou tu stále nebyly tak jsem si šel vytáhnout něco z těch pytlů a v tom pohroma dorazila. I tak jsem s vděkem kývl na Roxy a né moc šťastně jsem se dokolébal až k Jenně. Čau, dlouho jsme se neviděli. Mám pocit, že bychom si měli promluvit, řekl jsem jí neutrálním tónem a podíval jsem se směrem k východu a zase zpátky na ní. Nepotřebuji, aby nás všichni slyšeli.

Dům jídla
Když jsme přišli do domu jídla uviděla jsem jak se ke mě blíží Echo prej si chce promluvit pche najednou pomyslela jsem si ale neřekla jsem nic abych ho nenaštvala. Prostě jsem jen kývla na pozdrav, jak chceš. Zase sem se otočila k východu a vyšla před dům jídla sedla jsem si a podívala se na něj, tak spusť. Řekla jsem a probodla ho ledovým pohledem.

Dům jídla
Počkal jsem než vyjde ven a pomalu jsem se vydal za ní. Těch pár vteřin jsem chtěl využít k promyšlení toho, co vlastně řeknu, ale nic kloudného mě nenapadalo. Sedl jsem v bezpečné vzdálenosti vedle ní a sledoval západ slunce. Pak prolomila ticho tou hnusnou otázkou na kterou nestačí odpovědět ano/ne/je mi to líto a cítil jsem, jak do mě zabodává ledový pohled. Co ti tak asi mám říct? Odvrátil jsem pohled od slunce a upřeně jsem se jí zadíval očí. Poslyš, jestli očekáváš nějaký srdceryvný projev o tom, jak je mi to líto tak se ho nedočkáš, protože je to chyba nás obou a jediné..co by mělo být v našem zájmu je to, aby když už se ty štěňata narodí do zničeného a nebezpečného světa tak aby měli alespoň milující rodinu. Naklonil jsem hlavu jako náznak, že jsem skončil a čekal jsem, co mi k tomu hodlá říct ona.

Dům jídla
Vůbec mě nepřekvapilo jak se choval musela jsem zatnout zuby abych mu neřekla co si o té jeho milující rodině myslím protože jsem dost pochybovala o tom že by z nás nějaká taková rodina mohla být. Ale byla jsem ráda aspoň za to že se to snaží nějak vyřešit, určitě z něj bude dobrý otec. Pomyslela jsem si. Podívala jsem se na něj s nejistým a strachem naplněným pohledem, nevěřím že si myslíš že by z nás taková rodina mohla být vždyť a ji já se tomu zdráhám uvěřit. Odvrátila jsem pohled zadívala se na tlapky a zamumlala, je mi to líto vím že za to z větší částí můžu neměla jsem tě nutit tu vodu pít nebudu ti zazlívat pokud budeš chtít odejít a nechat výchovu štěňat na mě. Už jsem se na něj nepodívala nemohla jsem, pohled jsem měla stále na tlapkách.

Dům jídla
Nejde o to být těmi nejlepšími rodiči.. pouze nechci, aby sledovali, jak si jdeme po krku a milovat vlastní štěňata si nemyslím, že bude zas tak náročné. A pak už se zase zmínila o té vodě. To mě snad chce záměrně naštvat? Už se stalo, pusť to z hlavy a raději řeš věci, které se ještě dají ovlivnit. Nevím, co vše zahrnuje výchova štěňat, ale nebudu se vyhýbat něčemu, co jsem sám stvořil. , zašklebil jsem se při té představě, jak mi ta věc žere uši, v klidu se nevyspím a bude mi to připomínat mojí největší chybu v životě. A ona stále upřeně zírala na své packy. Čekáš, že ti tam vyroste další noha? Jemně jsem do ní strčil s pokusem o změnu tématu, ale pak mě ještě napadla jedna věc. Hele, za jak dlouho se ..no, narodí?

Dům jídla
On snad chce ještě žertovat odfrkla jsem si a podívala se na něj, ne nečekám. Když se mě zeptal za jak dlouho se to asi narodí musela jsem zavzpomínat na kamarádku Larysu která měla vrh štěňat, no přibližně dva měsíce. Lehla jsem si protože jsem začínala být unavená zívla jsem a položila si hlavu na tlapky. A chceš zůstat tady ve městě nebo ne ? Zeptala jsem se ho asi by nebylo dobré vychovávat štěňata na takovém nebezpečném místě jako je město dlouhých pacek i když mluvím o místě kde jsem se sama narodila moc dobře jsem ale věděla že se město po velkém zavrčení změnilo.

Dům jídla
Nečeká štěňata ani týden a už má náladu jako kdyby jich měla na krku dvacet. S Roxy jsme se shodly, že by bylo nejlepší kdybychom se vydali do lesa, protože už tu brzo dojde potrava a v lese snad nějak přežijeme. A čím dříve tím lépe, až budeš to břicho tahat po zemi tak asi nezvládneš několika denní výpravu bez újmy. Nebyl jsem si jistý jestli by to vůbec ona nebo ty štěňata přežily, proč o nich mluvím v množném čísle? Jedno stačí!
Co si o tom myslíš ty?

Dům jídla
No mě je to celkem jedno kde budu žít hlavně že budou naše štěňata v pořádku a v bezpečí. Zadívala jsem se na oblohu a doufala jsem že se naše štěňata narodí živá a zdravá. Pokud si myslíte že je nejlepší odejít tak půjdem já se přizpůsobím. Při těchto slovech jsem se postavila, kdy chcete vyrazit ? Potřebovala jsem to vědět abych se ještě stihla rozloučit s mým starým domovem.

Dům jídla
Překvapeně jsem se na ní podíval, když už byla připravena vyrazit. No, počítal jsem s tím, že za pár dní, ale mě tu nic nedrží tak mi to je vcelku jedno. Pokud si ještě potřebuješ něco zařídit tak to klidně počká do zítra, brzy bude tma a to už bych raději nikam nechodil. Víš jak to dopadlo minule. Na to jsem měl bohužel jen rozmazané vzpomínky. Už jsi přemýšlela o jménech? Je sice brzy, ale bylo by fajn nad tím přemýšlet.

Dům jídla
Ráda bych se ještě šla rozloučit se svým bývalým domovem než odsud navždy odejdu, snížila jsem hlas. Nad jmény jsem ještě nepřemýšlela ty snad ano ? Bez čekání na odpověď sem se zvedla a zamířila ke svému domu jenom sem se ohlédla a řekla, když tak mi je řekneš potom zachvilku se vrátím.

Dům jídla
Ani jsem jí na otázku ohledně jmen neodpovídal, protože na to ještě máme dva měsíce. Mám jít s tebou? Nabídl jsem jí. Sice nějak nechápu, co mají mazlíčci s tím domovem a vůbec důvod, proč by se měla loučit s něčím, co ani není živé, ale raději jsem pro své dobro mlčel.

Dům jídla
Otočila jsem se k němu, to je od tebe milé budu ráda když se mnou půjdeš. Počkala jsem než ke mě došel. Pak jsme spolu šli k mému domu celou cestu jsem mlčela nevěděla jsem jak nahodit nějaké téma ale to ticho už bylo trapné, a ty víš jak v lese přežít ? Vím že to byla divná otázka ale lepší než to trapné ticho.

Dům jídla
Proč mají všichni neustálou potřebu něco říkat? To brzo zjistíme , řekl jsem jí s úsměvem. Lovit umím, ale v lese jsem nikdy moc času nestrávil tak nevím, jak to zvládneme po delší dobu. Bohužel ale moc jiných možností nemáme. V období zeleného listí je všude plno kořisti, ale v období holých stromů to nejspíš bude horší, protože bude kořist zalezlá a bude mrznout.

Dům dlouhých pacek
No to z ní docela dobře uvidíme ale jak to bude doopravdy. Když jsme přišli k mému domu podívala jsem se na plot a o pár metrů jsem ustoupila pak jsem se jen rozběhla a beze slov skočila když sem byla na své zahradě jen sem se ohlédla k Echovy, hned se vrátím. Došla jsem ke dveřím a otevřela je pak jsem proklouzla dovnitř a šla do jednoho z pokojů svých dlouhých pacek a hledala jsem svoji deku, kde jen může být ? Pomyslela jsem si na svém obvyklém místě nebyla tak jsem se musela jít podívat do místnosti kde dlouhé packy jedli a tam sem ji uviděla ležet na zemi. Tak tady jsi, pomyslela jsem si vzala jsem ji ze země a pomalu mířila zpátky k východu.

Před domem dlouhých pacek
Na to, že jsou v ní rostou štěňata je celkem odvážná. Sedl jsem si vedle plotu a čekal jsem na ni, protože na ten pozemek rozhodně zbytečně nepolezu. Co tam asi tak dlouho dělá, už by se mohla vrátit. když se najednou vyšla ze dveří a táhla za sebou nějakou její deku. To myslíš vážně? , zeptal jsem se jí. Vážně se s tím potáhne až do lesa? Vždyť tam bude ostatním akorát tak k smíchu!

Dům dlouhých pacek
Když jsem vyšla z novu ven a viděla ten Echův výraz zastavila jsem se s položila deku na zem, ano myslím to vážně máš s tím nějaký problém ? Bez čekání na to co řekne sem zase vzala deku a přeskočila plot. Tak a můžeme jít, řekla jsem. Ještě jednou jsem se otočila na svůj dům a oči se mi zaleskly bolestí, tak sbohem. Nemohla jsem tam už déle zůstat bylo to pro mne až příliš bolestivé když jsme žili tady ve městě tak jsem věděla kde svůj dům vždy najdu ale teď už to bude jiné odcházím navždy a už nikdy se sem nevrátím.